|
|
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění města
Hradilová, Barbora ; Martinka, Pavel (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Jak již prozrazuje zadání, tato bakalářská práce se zabývá spojením výtvarné základní umělecké školy a centra architektury. Tyto dvě funkce mají společného více, než by se na první pohled mohlo zdát. Obě instituce se zabývají vzděláváním veřejnosti v uměleckém oboru, kterému se na státních vzdělávacích institucích často nedostává takové pozornosti, jakou by si zasloužil. Nejdená se pouze o spojení do funkčního celku v rámci jednoho areálu. Neméně významné je také spojení v myšlenkové a konceptuální rovině. Lokalita, do které je projekt situován, je pro vzdělávací instituci přímo předurčena. Nachází se v Olomouci nedaleko historického centra a v současnosti v bezprostřední blízkosti vysokoškolských kolejí, zároveň se na protějším břehu Moravy nachází hudební ZUŠ Žerotín s dlouholetou tradicí. Architektonický návrh pracuje zejména s rozprostřením ZUŠ do parku pomocí vytvoření samostatných ateliérů. Tím je docíleno vyhovění speciálních požadavků ateliérů (kresba, digitální malba, sochařství,...). Zároveň dochází k rozvolnění atmosféry oproti klasickému umístění učeben v jednom bloku. Ateliéry jsou v přímém kontaktu s životem odehrávajícím se v parku. Centrum architektury se oproti tomu staví do role vstupní brány do tohoto uměleckého parku a poskytuje technické zázemí ZUŠ. V budově centra architektury se zároveň nachází společná galerie, kavárna, specializovaná knihovna a přednášková místnost. Návrh usiluje o decentní, ale silné propojení mezi centrem architektury a výtvarné ZUŠ. Je kladen důraz zejména na volnost v kreativním procesu umělců, i proto jsou ateliéry lehkými dřevěnými stavbami s celoprosklenými fasádami. Centrum architektury je oproti rozvolněnému usazení ateliéru solidně zasazenou stavbou. S okolní zástavbou komunikuje jednolitou fasádou, která se otevírá směrem do parku.
|
|
|
Přestavba domu
Mironiuková, Iveta ; Vlček, Ing Karel (oponent) ; Vlček, Milan (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zpracována na úrovni projektové dokumentace pro provádění stavby. Tématem je projekt přestavby domu bývalé školy z roku 1890 v obci Třešť, který je momentálně nevyužíván. V budově se nově sloučí prostory knihovny, infocentra, multifunkčního sálu, ZUŠ a výstavní prostory. Projekt řeší přestavbu stávajícího objektu včetně sanace vlhkosti zdiva chemickou injektáží a novou přístavbu hygienického zázemí a únikové cesty.
|
|
|
Jaroslavice – sídlo v krajině
Dräxlerová, Laura ; Ryšavá, Hana (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Projekt kultúrneho hubu Jaroslavice vychádza z bohatej histórie tejto malej pohraničnej obce. Cieľom projektu je prispieť k zlepšeniu situácie v regióne pripojením na kultúrnu sieť a koordinovaním kreatívnych projektov v tejto oblasti. Zameriava sa na prilákanie zahraničných a českých umelcov a oboznamovanie lokálnej komunity s ich prácou. Na dennej báze tiež spolupracuje s umeleckými školami. Poskytuje množtvo workshopov a kurzov pre domácich. Zameriava sa najmä na mladšiu generáciu a snaží sa podporiť budovanie jej vzťahu ku kultúre a kreativite. Najzaujímavejšou časťou stavby je „Laboratórium svetla“. Je zostavené z 8 rôzmych svetelných situácií, na ktorých si môžu umelci trénovať svoje zručnosti alebo sa inšpirovať k tvorbe.
|
|
|
Výuka hry na niněru v ZUŠ
Moravcová, Lenka ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Váňová, Hana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na hru na niněru a materiály zpracovávající tuto tematiku. Práce nejdříve představuje historické pozadí tohoto hudebního nástroje, jeho vývoj, mechaniku a možnosti nástroje. Dále zpracovává a porovnává pro hráče dostupnou literaturu zabývající se tématem hry na niněru. Hlavní náplní práce je tvorba metodického materiálu pro hru na niněru využitelného jako pomůcku jak při výuce v prostředí ZUŠ, tak i jako studijního materiálu v rukou samouků. Tento materiál obsahuje potřebné informace, které hráč v začátcích hry na niněru potřebuje znát, tj. informace počínaje funkcemi jednotlivých částí nástroje, přes seřízení a údržbu niněry, až po vysvětlení hry samotné zvlášť pro techniku pravé a levé ruky. Součástí je i notový materiál s repertoárem skladeb na niněru hojně hraných. Přínosem metodiky je také český jazyk, ve kterém je napsána, čímž může doplnit potřebné, ale momentálně chybějící informace o hře na tento nástroj právě v českém prostředí. Materiál byl využit při výuce hry na niněru v základní umělecké škole, součástí práce je tedy i návrh školního vzdělávacího programu pro tento obor. Vhodnost materiálu byla ozkoušena v průběhu jednoho pololetí školního roku 2022/2023 v prostředí ZUŠ a taktéž v rukou několika samouků. V poslední části je poté popsána zpětná vazba a...
|
|
| |
|
|
Klement Slavický a jeho klavírní dílo určené dětem
Honzová, Miroslava ; Tichá, Libuše (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá instruktivní tvorbou Klementa Slavického pro sólový klavír. V první kapitole je uveden stručný životopis skladatele. Druhá kapitola je věnována klavírním cyklům určeným dětem. Kapitola zahrnuje cykly: Na bílých i černých, Klavír a mládí, 12 malých etud, Doma u klavíru a Amoroso. Třetí kapitola obsahuje pedagogické a interpretační uchopení vybraných skladeb ze zmíněných cyklů. Je zde představen zvolený postup nácviku vybraných skladeb, způsoby řešení přednesových a technických obtíží i postřehy jednotlivých žáků. Ve čtvrté kapitole jsou zaneseny výsledky dotazníkového šetření, jehož cílem bylo zjistit, jak moc učitelé zařazují dílo autora do repertoáru žáků ZUŠ, které skladby se hrají nejčastěji, jak si žáci vedou pří práci na jeho skladbách a také pohled samotných učitelů na osobnost i hudbu skladatele. Součástí třetí i čtvrté kapitoly jsou také některé obecně platné didaktické zásady a osobní postřehy autorky, které považovala za důležité zmínit. Cílem práce je proniknout hlouběji do díla Klementa Slavického pro sólový klavír, které je určeno dětem, a to především skrze nastudování vybraných skladeb s žáky ZUŠ a popsat osobní zkušenost, která by mohla podnítit větší zájem mladší generace učitelů o tvorbu skladatele. KLÍČOVÁ SLOVA Klement Slavický, klavír, ZUŠ, Na...
|
|
|
Sonáty Johanna Kuhnaua a jejich využití ve výuce klavíru
Mahelová, Monika ; Palkovská, Jana (vedoucí práce) ; Kozánková, Olga (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o životě a tvorbě Johanna Kuhnaua a zaměřuje se především na tyto okruhy: 1. Život, doba a dílo Johanna Kuhnaua 2. Tvorba pro klávesové nástroje 3. Sonáty Johanna Kuhnaua 4. Využití jeho sonát při výuce klavíru Tato práce se tedy zabývá stručným životopisem Johanna Kuhnaua, uvádí jeho díla pro klávesové nástroje. Následuje krátká kapitola o formě sonáty, její definice a vývoj. Ve třetí kapitole se práce zaměřuje na sonáty Johanna Kuhnaua, a to především na jeho čtvrtou sbírku se zkráceným názvem Biblické sonáty, které jsou zde představeny v kontextu s příběhy ze Starého zákona. Závěrečná kapitola se soustřeďuje na didaktické a interpretační poznatky konkrétních Kuhnauových sonát z jeho třetí a čtvrté sbírky pro klávesové nástroje. Cílem práce je seznámit čtenáře s Johannem Kuhnauem, poukázat na jeho přínos v oblasti hudby a představit možnosti práce s jeho sbírkami pro klávesové nástroje ve výuce klavíru na dnešních uměleckých školách. KLÍČOVÁ SLOVA Johann Kuhnau, baroko, klávesové nástroje, cembalo, klavír, sonáta, programní hudba, Bible, Starý zákon, ZUŠ, intepretace
|
|
|
Vliv studia hry na hudební nástroj v ZUŠ na směřování života žáků a absolventů
HENIŠOVÁ, Magdaléna
Bakalářská práce "Vliv studia hry na hudební nástroj v ZUŠ na směřování života žáků a absolventů" má teoreticko-empirický charakter. V teoretické části se zabývá problematikou volného času, výchově ve volném čase v ČR, vývojové charakteristice období školního věku a osobností pedagoga volného času. Empirická část popisuje, jaký vliv mělo studium hry na hudební nástroj v Základní umělecké škole v Třeboni na volný čas svých žáků, jaké výhody a nevýhody žáci během studia pociťovali, jaká byla motivace žáků ke studiu na ZUŠ, jaké vztahy si žáci utvářeli mezi sebou a svým učitelem a jak byli žáci ovlivněni ZUŠ při výběru svého budoucího povolání. Výzkumné šetření proběhlo formou polostrukturovaného rozhovoru s žáky a absolventy ZUŠ Třeboň.
|
|
|
Současná podoba výuky flétny v ZUŠ
Paterová, Martina ; Marešová, Jiřina (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na současnou podobu výuky příčné flétny v základních uměleckých školách. První kapitola blíže seznamuje se šesti vybranými metodikami a metodiko-učebnicemi z českého i zahraničního prostředí. Zaměřuje se na to, jaké názory mají různí autoři na otázky týkající se dechu, nátisku, postoje při hře, držení nástroje a nasazení tónu. Druhá kapitola je sestavena z analýzy odpovědí respondentů, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření. Na základě odpovědí respondentů bylo zjištěno, že flétnu vyučují v ZUŠ kvalifikovaní pedagogové, kteří nevyučují pouze podle jedné metodiky, ale kombinují více přístupů najednou. Nejvíce se zabývají aspekty hry jako je dech, postoj a držení nástroje. Se svými žáky pracují nejvíce na interpretaci přednesových skladeb a volí k tomu klasickou, klavírní korepetici. Jako pokrokovou vnímá současnou podobu výuky více než polovina respondentů a někteří z nich sami navrhují změny, které by přispěly ke zkvalitnění výuky.
|
|
|
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění města
Hradilová, Barbora ; Martinka, Pavel (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Jak již prozrazuje zadání, tato bakalářská práce se zabývá spojením výtvarné základní umělecké školy a centra architektury. Tyto dvě funkce mají společného více, než by se na první pohled mohlo zdát. Obě instituce se zabývají vzděláváním veřejnosti v uměleckém oboru, kterému se na státních vzdělávacích institucích často nedostává takové pozornosti, jakou by si zasloužil. Nejdená se pouze o spojení do funkčního celku v rámci jednoho areálu. Neméně významné je také spojení v myšlenkové a konceptuální rovině. Lokalita, do které je projekt situován, je pro vzdělávací instituci přímo předurčena. Nachází se v Olomouci nedaleko historického centra a v současnosti v bezprostřední blízkosti vysokoškolských kolejí, zároveň se na protějším břehu Moravy nachází hudební ZUŠ Žerotín s dlouholetou tradicí. Architektonický návrh pracuje zejména s rozprostřením ZUŠ do parku pomocí vytvoření samostatných ateliérů. Tím je docíleno vyhovění speciálních požadavků ateliérů (kresba, digitální malba, sochařství,...). Zároveň dochází k rozvolnění atmosféry oproti klasickému umístění učeben v jednom bloku. Ateliéry jsou v přímém kontaktu s životem odehrávajícím se v parku. Centrum architektury se oproti tomu staví do role vstupní brány do tohoto uměleckého parku a poskytuje technické zázemí ZUŠ. V budově centra architektury se zároveň nachází společná galerie, kavárna, specializovaná knihovna a přednášková místnost. Návrh usiluje o decentní, ale silné propojení mezi centrem architektury a výtvarné ZUŠ. Je kladen důraz zejména na volnost v kreativním procesu umělců, i proto jsou ateliéry lehkými dřevěnými stavbami s celoprosklenými fasádami. Centrum architektury je oproti rozvolněnému usazení ateliéru solidně zasazenou stavbou. S okolní zástavbou komunikuje jednolitou fasádou, která se otevírá směrem do parku.
|
host ::
RSS.